Jizerské smrčiny procházejí obnovou

Jizerské smrčiny procházejí obnovou

Jizersko-ještědský horský spolek a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody spojily síly a snaží se obnovit vzácné Jizerské smrčiny.

Mrazivé ráno, blankytné nebe bez mráčků a já vybaven pevnou obuví a huňatou šálou mířím společně s Ondřejem Petrovským a Jakubem Trskem z Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody do Jizerských hor, abychom zkontrolovali dosavadní výsledky projektu s názvem Obnova evropsky významné lokality Jizerské smrčiny.
V průběhu tří let bude vysazeno přes 14 tisíc sazenic smrků ztepilých, jedlí i listnatých dřevin jako bříza karpatská či javor klen a bude vybudováno 60 přehrážek, které zmírní negativní účinky rychlého odtoku vody,“ seznamuje mě se základními cíli ředitel nadace Ondřej Petrovský.
Pestrý výběr dřevin není náhodný. Pomocí něho se obnoví původní skladba porostů, vznikne druhově rozmanitý les odolný proti škůdcům a zredukují se nepůvodní dřeviny jako smrk pichlavý a kosodřevina. „Takový kůrovec do lesa prostě patří, je jeho součástí a aktuálně se přemnožil kvůli složení lesů. Kdyby byl les rozmanitý, padnou sice smrky, ale zdravé jádro lesa by zůstalo,“ nastiňuje často zmiňovaný problém Petrovský.

NARUŠENÁ STABILITA

Jizerské smrčiny jsou cennou lokalitou v centrální části náhorní plošiny Jizerských hor. Na území se vyskytuje řada zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. „Současný nepříznivý stav je dlouhého období pěstování stejnověkých monokulturních lesních porostů, které podlehly v minulém období kalamitě. Narušená ekologická stabilita lesů Jizerských hor je kromě extrémních imisně ekologických vlivů i důsledkem nevhodné druhové skladby porostů založených v minulosti převážně na monokulturách smrku a mnohdy i nepřiměřených způsobů hospodaření v nich,“ přibližuje situaci Petrovský. Jedním z takových nejohroženějších druhů je tetřívek obecný, na což poukazuje i informační tabule po cestě. V Jizerských horách žije 30 kohoutků a 30 slepiček. „Připravujeme velkou kampaň, jejíž součástí budou i propagační předměty jako trička, termohrnky či placky. Chceme upozornit na fakt, že hory nejsou přírodní tělocvična a člověk by se měl chovat ohleduplně a mít respekt k přírodě a jejím obyvatelům,“ odkrývá budoucí plán Jakub Trsek.
Přijíždíme ke Knajpě a první kroky směřují k přehrážkám. Míjíme smrk pichlavý, který má na sobě bílé flíčky. „Jedná se o nepůvodní dřevinu, kterou vysadili kvůli tomu, že rychle roste a je odolná proti zvěři. Nicméně ji napadla houba kloubnatka smrková. Jedná se o názornou ukázku toho, jak si příroda poradí v dané lokalitě s tím, co tam nepatří,“ líčí Petrovský
Přicházíme k čerstvě usazeným přehrážkám, které vzniknou zapuštěním dřevěných fošen do země. Jedná se o opatření nejvíce šetrné k přírodě. Prkna zarůstají rašeliníkem a pomáhají s přeměnou charakteru krajiny. V minulosti se rašeliniště odvodňovala s účelem zvýšit výtěžnost lesa, na podmáčených místech stromy nerostou. „Se záchranou rašelinišť v Jizerských horách začal Jizersko-ještědský horský spolek už před více než deseti lety a za tu dobu vybudoval stovky dřevěných přehrážek, které dokážou zachytit vodu v místech, kam přirozeně patří. Rašeliniště představují unikátní lokality, ke kterým se lidé v minulosti nechovali příliš ohleduplně. Napravujeme tyto chyby a vracíme jim jejich přirozenou funkci,“ říká Petrovský.

PRO PŘÍŠTÍ GENERACE

Projekt, v jehož rámci budují dobrovolníci i oplocenky chránící novou výsadbu před okusem, poběží do roku 2021. Ani poté však neskončí. „Budujeme lesy pro budoucí generace, je to běh na dlouhou trať. Zatímco u přehrážek jsou první změny vidět v jednotkách let, u výsadeb se jedná o desítky let. Věřím, že jsme se vydali správnou cestou,“ svěřuje se Petrovský.
Tím exkurz do srdce Jizerských hor končí a my nasedáme do auta a vracíme se zpět do víru města. A já se naposled otáčím a skoro lituji, že musím takový klid opustit.

Autor: jiří Louda

Zdroj Liberecký deník 9.12.2019: https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/jizerske-smrciny-obnova-prehrazky-vysadba.html


Novinový článek